-
1 Profānum vulgus
Непосвященная толпа.Вопрос о том, что такое я, и попытка г. Лаврова осветить этот вопрос с разных сторон, останутся непонятными для человека, одаренного простым здравым смыслом и не посвященного в мистерии философских школ; это обстоятельство, как мне кажется, служит самым разительным доказательством незаконности или, вернее, полнейшей бесполезности подобных умственных упражнений. Отгонять непросвещенную чернь (profanum vulgus) от храма науки - не в духе нашей эпохи; это не гуманно, да и опасно... (Д. И. Писарев, Схоластика XIX века.)...пушкинская "чернь" могла набираться только из людей среднего и высшего общества, то есть из единственной тогда публики поэта, и набираться, очевидно, не в силу общественного положения, а в силу того внутреннего личного свойства, которое немцы окрестили филистерством, а римляне обозначением: profanum vulgus. (В. С. Соловьев, Значение поэзии в стихотворениях Пушкина.)Латинско-русский словарь крылатых слов и выражений > Profānum vulgus
-
2 profanum vulgus
(латинское) черньБольшой англо-русский и русско-английский словарь > profanum vulgus
-
3 profanum vulgus
[prə͵feınəmʹvʋlgəs] лат. -
4 profanum vulgus
1) Латинский язык: чернь2) Религия: (Latin for "crowd") чернь -
5 profanum vulgus
лат. -
6 profanum vulgus
лат. -
7 profanum vulgus
лат. чернь -
8 profanum vulgus (Latin for crowd)
Религия: черньУниверсальный англо-русский словарь > profanum vulgus (Latin for crowd)
-
9 Odí profánum vúlgus et árceo
Гораций, "Оды", III, I, 1-4:Odí profánum vúlgus, et árceo.Audíta Musarúm sacérdos,Vírginibús puerísque cánto.Противна чернь мне, чуждая тайн моих,Благоговейте молча: служитель муз -Девам и юношам я слагаю.(Перевод Н. Гинцбурга)- Этой строкой Гораций начинает первое из шести стихотворений, объединенных общим идейным содержанием. В художественных образах здесь показаны гражданские идеалы, которые должна воплотить в жизнь эпоха Августа. Свою поэтическую проповедь Гораций рассматривает как священнодействие и обращается с ней к молодому поколению как к посвящаемым в служение этим идеалам.На это разукрашенное таким количеством и претендующее на то, чтобы показаться "злым" письмо [ Фрейлиграта ] [ Фрейлиграт, Фердинанд (1810-1876) - немецкий поэт. - авт. ] я, при данных обстоятельствах, естественно, мог ответить только в очень умеренном тоне. Так что я сразу же написал: "Дорогой Фрейлиграт! Я не состою ни письмоводителем, ни адвокатом Либкнехта. Тем не менее, я передам ему копию относящихся к нему выдержек из твоего письма. Заявление, которое я одно время собирался было сделать, я не стану публиковать, памятуя: "Odi profanum vulgus et arceo". (К. Маркс - Ф. Энгельсу, 10.XII 1859.)Г. Чичерин как человек молодой далеко превзошел высоким парением мыслей и широтою взгляда обоих петербургских рыцарей. Odi profanum vulgus et arceo... - восклицает он, или в русском переводе г. Леонтьева: "терпеть не могу вас, буяны, осмеливающиеся судить о профессорах" (odi profanum vulgus). Я вас всех в квартал отправлю (et arceo)! молчать! (Favete linguis). (Н. Г. Чернышевский, Опыты открытий и изобретений.)Приветствую братьев в новом 1761 году во имя Бога и разума и говорю им: "братья мои, "odi profanum vulgus, arceo". Я думаю только о братьях, только о единомышленниках. Вы - славное сообщество, следовательно, именно вам надлежит управлять народом, перед которым исчезают все брошюрки и все газетки фальшивых христиан и для которого остается разум. (Вольтер - Гельвецию, 2.I 1761.)В обычные повседневные минуты жизни лорд Байрон считал себя вельможей; это была броня, в которую облекалась эта тонкая и глубоко чувствительная к оскорблениям душа, защищаясь от бесконечной грубости черни. Odi profanum vulgus et arceo. (Стендаль, Воспоминания о лорде Байроне.)Латинско-русский словарь крылатых слов и выражений > Odí profánum vúlgus et árceo
-
10 odi profánum vulgus et árceo
odio al vulgo profano y me aparto de él◘ Verso de Quinto Horacio Flaco (65 a.C.-8 d.C.) en Carmina Liber III, 1, 1: aborrezco el vulgo y procuro no entrar en contacto con él. Se aprecia de no hacer caso de los aplausos de la multitud y sí de desar la aprobación de los hombres de buen gusto. -
11 vulgus
vulgus (volgus), ī, n., seltener m., das Volk = die große Menge, die Leute, das Publikum, der gemeine Mann, I) im allg.: A) eig.: a) in der Stadt: non est consilium in vulgo, non ratio etc., Cic.: civitatis principes inter se coniurant; nam volgus etc., Sall.: vulgum effusum oppido caedere, Sall.: magis historicis quam vulgo notus, Nep.: disciplinam in vulgum efferre, Caes.: in vulgum vulgare, Varro fr.: corpus in vulgus dare = vulgare, v. einem Weibe, Gell.: exire atque in vulgus emanare, Cic.: (dies) alter in vulgus ignotus, Cic.: quae non sane probantur in vulgus, vom gemeinen Manne (vgl. vorher populo probabilia), Cic.: gratae in vulgus leges fuere, Liv.: aber quod in vulgus gratum esse sentimus, allgemein, Cic.: ebenso apio gratia in vulgo est, Plin. u.a. – b) im Heere: v. militum, armatorum, die gemeinen Soldaten, Liv.: milite in vulgus laeto ferociā ducis, allgemein, Liv.: in vulgus edit (macht allgemein bekannt), m. folg. Acc. u. Infin., Nep.: ne vulgi largitione centurionum animos averteret, Tac. – B) übtr., das Volk = die Menge, Masse, der Haufe, aliud vulgus obaeratorum et clientium, Tac.: v. densum (umbrarum), Hor.: v. incautum ovium, Hor. – II) im üblen Sinne, der große Haufe, der Pöbel, A) eig.: demens iudicio volgi, Hor.: sapientis iudicium a iudicio vulgi discrepat, Cic.: in quo fateor vulgi iudicium a meo iudicio dissensisse, Cic.: fani pulchritudo et vetustas Praenestinarum etiam nunc retinet sortium nomen; atque id in vulgus (beim gemeinen Volke, beim Pöbel); quis enim magistratus aut quis vir illustrior utitur sortibus? Cic.: quid oportet nos facere a vulgo longe longeque remotos, Hor.: odi profanum vulgus, Hor.: Ggstz., alio pane procerum, alio volgi, Plin. 19, 53: vulgusque proceresque gemunt, Ov. met. 8, 526. – B) übtr., der große Haufe, die große Masse, der gewöhnliche Schlag, servorum, Ter.: mulierum, Ter.: patronorum, Cic.: volgus ab se segregat, den gew. Schl. von Liebhabern, Ter.: sed tamen hoc evenit, ut in vulgus insipientium opinio valeat honestatis, daß auf die große Masse der Unverständigen die Idee des Anständigen Einfluß übt, Cic. – / vulgus als masc., bes. Akk. vulgum, zB. Varro sat. Men. 81 u. 359. Caes. b.G. 6, 14, 4. Sall. Iug. 69, 2 u. 73, 5. Nep. Alc. 8, 7. Verg. Aen. 2, 99. Sen. de vit. beat. 2, 2; nat. qu. 1. prol. § 15; ep. 81, 13 u. 98, 13. Sil. 10, 616; 13, 279 u.a.; vgl. Neue-Wagener Formenl.3 1, 972 u. 973. – Abl. Sing. auch heteroklit. vulgu, Oppius u. Varro bei Charis. 147, 3 sq.; vgl. Prisc. 6, 79.
-
12 vulgus
vulgus (volgus), ī, n., seltener m., das Volk = die große Menge, die Leute, das Publikum, der gemeine Mann, I) im allg.: A) eig.: a) in der Stadt: non est consilium in vulgo, non ratio etc., Cic.: civitatis principes inter se coniurant; nam volgus etc., Sall.: vulgum effusum oppido caedere, Sall.: magis historicis quam vulgo notus, Nep.: disciplinam in vulgum efferre, Caes.: in vulgum vulgare, Varro fr.: corpus in vulgus dare = vulgare, v. einem Weibe, Gell.: exire atque in vulgus emanare, Cic.: (dies) alter in vulgus ignotus, Cic.: quae non sane probantur in vulgus, vom gemeinen Manne (vgl. vorher populo probabilia), Cic.: gratae in vulgus leges fuere, Liv.: aber quod in vulgus gratum esse sentimus, allgemein, Cic.: ebenso apio gratia in vulgo est, Plin. u.a. – b) im Heere: v. militum, armatorum, die gemeinen Soldaten, Liv.: milite in vulgus laeto ferociā ducis, allgemein, Liv.: in vulgus edit (macht allgemein bekannt), m. folg. Acc. u. Infin., Nep.: ne vulgi largitione centurionum animos averteret, Tac. – B) übtr., das Volk = die Menge, Masse, der Haufe, aliud vulgus obaeratorum et clientium, Tac.: v. densum (umbrarum), Hor.: v. incautum ovium, Hor. – II) im üblen Sinne, der große Haufe, der Pöbel, A) eig.: demens iudicio volgi, Hor.: sapientis iudicium a iudicio vulgi discrepat, Cic.: in quo fateor vulgi iudicium a meo iudicio di-————ssensisse, Cic.: fani pulchritudo et vetustas Praenestinarum etiam nunc retinet sortium nomen; atque id in vulgus (beim gemeinen Volke, beim Pöbel); quis enim magistratus aut quis vir illustrior utitur sortibus? Cic.: quid oportet nos facere a vulgo longe longeque remotos, Hor.: odi profanum vulgus, Hor.: Ggstz., alio pane procerum, alio volgi, Plin. 19, 53: vulgusque proceresque gemunt, Ov. met. 8, 526. – B) übtr., der große Haufe, die große Masse, der gewöhnliche Schlag, servorum, Ter.: mulierum, Ter.: patronorum, Cic.: volgus ab se segregat, den gew. Schl. von Liebhabern, Ter.: sed tamen hoc evenit, ut in vulgus insipientium opinio valeat honestatis, daß auf die große Masse der Unverständigen die Idee des Anständigen Einfluß übt, Cic. – ⇒ vulgus als masc., bes. Akk. vulgum, zB. Varro sat. Men. 81 u. 359. Caes. b.G. 6, 14, 4. Sall. Iug. 69, 2 u. 73, 5. Nep. Alc. 8, 7. Verg. Aen. 2, 99. Sen. de vit. beat. 2, 2; nat. qu. 1. prol. § 15; ep. 81, 13 u. 98, 13. Sil. 10, 616; 13, 279 u.a.; vgl. Neue-Wagener Formenl.3 1, 972 u. 973. – Abl. Sing. auch heteroklit. vulgu, Oppius u. Varro bei Charis. 147, 3 sq.; vgl. Prisc. 6, 79. -
13 vulgus
vulgus ( volg-), i, n. ( masc., Att., Sisenn., and Varr. ap. Non. p. 230, 27 sq.; Verg. A. 2, 99; Phaedr. 4, 14; Liv. 6, 34, 5; 24, 32, 1; Lucr. 2, 920 et saep.) [Sanscr. várga, a group], the great mass, the multitude, the people, public (class.; cf.: plebs, turba).I.In [p. 2016] gen.:II.non est consilium in vulgo, non ratio, etc.,
Cic. Planc. 4, 9; Sall. J. 66, 2; Verg. A. 2, 39:quod in vulgus gratum esse sentimus,
with the people, with the public, generally, Cic. Att. 2, 22, 3:in vulgus notus,
id. ib. 9, 5, 2; Liv. 22, 3, 14; Tac. H. 1, 71; 2, 26 fin.;2, 93 al.: apio gratia in vulgo est,
Plin. 20, 11, 44, § 112.—In partic.A.A mass, crowd, throng, multitude of persons or animals:B.vulgus servorum,
Ter. And. 3, 4, 4:mulierum,
id. Hec. 4, 2, 24:patronorum,
Cic. Brut. 97, 332:insipientium,
id. Tusc. 2, 26, 63:densum (umbrarum),
Hor. C. 2, 13, 32:inane (animarum),
Ov. F. 2, 554:femineum,
Luc. 7, 39:incautum (ovium),
Verg. G. 3, 469:aequoreum,
of sea-monsters, Sen. Hippol. 957.—With an accessory idea of contempt, the crowd, the vulgar, mob, rabble, populace:C.sapientis judicium a judicio vulgi discrepat,
Cic. Brut. 53, 198:ceteri omnes strenui, boni, nobiles atque ignobiles, vulgus fuimus sine gratiā, sine auctoritate,
Sall. C. 20, 7:gratiam ad vulgum quaesierat,
Liv. 6, 34, 5:quid oportet Nos facere, a vulgo longe lateque remotos?
Hor. S. 1, 6, 18:odi profanum vulgus et arceo,
id. C. 3, 1, 1:malignum Spernere vulgus,
id. ib. 2, 16, 40:infidum,
id. ib. 1, 35, 25:mobile,
Stat. S. 2, 2, 123: fani pulchritudo et vetustas Praenestinarum etiam nunc retinet sortium nomen: atque id in vulgus;quis enim magistratus aut quis vir illustrior utitur sortibus?
among the common people, among the populace, Cic. Div. 2, 41, 86:spargere voces In volgum ambiguas,
Verg. A. 2, 99:alio pane procerum, alio volgi,
Plin. 19, 4, 19, § 53:vulgus proceresque gemunt,
Ov. M. 8, 526.—Militari gratiora vulgo, the common soldiery, Curt. 3, 6, 19:vulgo militum acceptior,
id. 7, 2, 33.— Hence, vulgō ( volg-), abl. adv., prop. among the multitude; hence, in gen., before every body, before all the world, generally, universally, everywhere, all over, commonly, openly, publicly (syn.:palam, publice, aperte): num locum ad spectandum dare? aut ad prandium invitare? Minime, sed vulgo, passim. Quid est vulgo? Universos,
Cic. Mur. 35, 73:ejusmodi tempus erat, ut homines vulgo impune occiderentur,
id. Rosc. Am. 29, 80:vulgo totis castris testamenta obsignabantur,
Caes. B. G. 1, 39:accidit, ut vulgo milites ab signis discederent,
id. ib. 5, 33:vulgo nascetur amomum,
everywhere, Verg. E. 4, 25:vituli volgo moriuntur in herbis,
id. G. 3, 494:vulgo loquebantur, Antonium mansurum esse Casilini,
generally, Cic. Att. 16, 10, 1:aliquid vulgo ostendere ac proferre,
before all the world, openly, id. Verr. 2, 4, 28, § 64; cf.:quas (litteras) vulgo ad te mitto,
id. Q. Fr. 3, 1, 6, § 21:verum illud verbum est, vulgo quod dici solet, Omnes, etc.,
usually, Ter. And. 2, 5, 15; cf.:ut vulgo uti solemus,
Quint. 9, 2, 8:hoc quod vulgo sententias vocamus,
id. 12, 10, 48:victum vulgo quaerere,
i. e. by prostitution, Ter. Heaut. 3, 1, 38; so,vulgo concepti,
Dig. 1, 5, 23. -
14 Vulgus profānum
Непосвященная толпа.Я предполагаю, что Ваше сочинение прочтут от начала до конца 100 человек, изучат его во всех подробностях только 10 человек; но подумайте, какие же это 100 человек и какие же 10, и тогда Вы не будете жаловаться на vulgus profanum. (М. М. Стасюлевич - М. С. Куторге, 4.(16.)V 1858.)Если не считать буквально нескольких - вполне выдающихся [ научно-фантастических ] книг, то в большинстве, сколько могу судить, это или упрощенные пакеты стандартной информации научного посылторга, неспособные толкнуть покупателя на плодотворное раздумье о происходящих в жизни нашей процессах, или же чисто академические, зачастую секретарской рукой записанные отчеты специальных институтов, тщательно зашифрованные формулами, всякими зигзагами и греческими буквами не только от vulgus profanum, но и от средней интеллигентности читателя. (Л. М. Леонов, Похвала жанру.)Латинско-русский словарь крылатых слов и выражений > Vulgus profānum
-
15 profanum
prŏfānus, a, um, adj. [pro - fanum; prop. before the temple, i. e. outside of it; hence, opp. to the temple as a sacred object], unholy, not sacred, common, profane.I.Lit.: profanum quod non est sacrum, Plautus: Sacrum an profanum habeas parvi penditur, Paul. ex Fest. p. 228 Müll.; cf.:II.profanum est, quod fani religione non tenetur,
Fest. p. 253 ib.: Trebatius profanum id proprie dici ait, quod ex religioso vel sacro [p. 1457] in hominum usum proprietatem conversum est, Macr. S. 3, 3, 2:loci consecrati an profani,
Cic. Part. 10, 36;opp. sacrum,
Plaut. Merc. 2, 3, 27 cum omnia illā victoriā suā profana fecisset, Cic. Verr 2, 4, 55, § 122:res profanae et usu pollutae,
Tac. A. 13, 57:flamma,
Ov. F. 6, 440:usus,
Plin. 15, 30, 40, § 135.—Of persons: procul o, procul este, profani, Conclamat vates, ye uninitiated, Verg A. 6, 258:Cereris ritus vulgare profanis, Ov A. A. 2, 601 profanum vulgus,
Hor. C. 3, 1, 1: vulgus, Gell. N A. praef. fin. —Transf.A.Wicked, impious ( poet.):B.mens profana, Ov M 2, 833: verba,
id. Tr. 3, 5, 48:odia,
Stat. Th. 1, 1: profanus Phorbas, Ov M. 11, 413 sit spes fallendi, miscebis sacra profanis, Hor Ep. 1, 16, 54.— Subst. prŏfānum, i, n., wickedness, impiety (post-Aug.):civilium bellorum profano,
Plin. 16, 4, 3, § 7.—Unlearned, ignorant (post-class.); with gen.:C.litterarum profani (opp.: doctrina initiati),
Macr. Somn. Scip. 1, 18; Min. Fel. Oct. 5:qui profani sunt a sacramento veritatis,
strangers to, Lact. 2, 15, 2:a veritate,
id. 2, 16, 13; 7, 24, 10.—Ill-boding ( poet.):profanus bubo, Ov M 6, 431 avis,
id. ib. 5, 543.— Hence, adv.: prŏfānē, wickedly, profanely (post-class.);illudere,
Lact. 6, 23, 10:de divinitate disputare,
Min. Fel. Oct. 8. -
16 vulgus
ī n. (тж. Vr, Cs, Sl, Nep, V, Sen etc. m.)1) народ, народная масса ( disciplinam in vulgo efferre Cs)in v. ignotus C — неизвестный народу2) масса, множество (clientium T; mulierum Ter); стадо (ovium H; sc. pecudum V)in vulgus C, L, T — (по)всюду, у всехin v. gratus C — всеми любимыйin v. edere Nep — широко оповестить, обнародовать3) толпа, чернь ( profanum H)5) простые солдаты, рядовой состав, войско (v. militum Atheniensium Nep) -
17 Непосвященная толпа
Vulgus profanum; Profanum vulgusЛатинско-русский словарь крылатых слов и выражений > Непосвященная толпа
-
18 profanus
prŏfānus, a, um, adj. [pro - fanum; prop. before the temple, i. e. outside of it; hence, opp. to the temple as a sacred object], unholy, not sacred, common, profane.I.Lit.: profanum quod non est sacrum, Plautus: Sacrum an profanum habeas parvi penditur, Paul. ex Fest. p. 228 Müll.; cf.:II.profanum est, quod fani religione non tenetur,
Fest. p. 253 ib.: Trebatius profanum id proprie dici ait, quod ex religioso vel sacro [p. 1457] in hominum usum proprietatem conversum est, Macr. S. 3, 3, 2:loci consecrati an profani,
Cic. Part. 10, 36;opp. sacrum,
Plaut. Merc. 2, 3, 27 cum omnia illā victoriā suā profana fecisset, Cic. Verr 2, 4, 55, § 122:res profanae et usu pollutae,
Tac. A. 13, 57:flamma,
Ov. F. 6, 440:usus,
Plin. 15, 30, 40, § 135.—Of persons: procul o, procul este, profani, Conclamat vates, ye uninitiated, Verg A. 6, 258:Cereris ritus vulgare profanis, Ov A. A. 2, 601 profanum vulgus,
Hor. C. 3, 1, 1: vulgus, Gell. N A. praef. fin. —Transf.A.Wicked, impious ( poet.):B.mens profana, Ov M 2, 833: verba,
id. Tr. 3, 5, 48:odia,
Stat. Th. 1, 1: profanus Phorbas, Ov M. 11, 413 sit spes fallendi, miscebis sacra profanis, Hor Ep. 1, 16, 54.— Subst. prŏfānum, i, n., wickedness, impiety (post-Aug.):civilium bellorum profano,
Plin. 16, 4, 3, § 7.—Unlearned, ignorant (post-class.); with gen.:C.litterarum profani (opp.: doctrina initiati),
Macr. Somn. Scip. 1, 18; Min. Fel. Oct. 5:qui profani sunt a sacramento veritatis,
strangers to, Lact. 2, 15, 2:a veritate,
id. 2, 16, 13; 7, 24, 10.—Ill-boding ( poet.):profanus bubo, Ov M 6, 431 avis,
id. ib. 5, 543.— Hence, adv.: prŏfānē, wickedly, profanely (post-class.);illudere,
Lact. 6, 23, 10:de divinitate disputare,
Min. Fel. Oct. 8. -
19 чернь
1) General subject: black, common herd, crowd, mob, niello (на металле), patina, rabble, ribble rabble, ribble-rabble, rout, tag rag, varletry, vulgar, vulgar herd, people with the lowest common denominator, peasantry3) American: doggery4) French: canaille5) Obsolete: mobile7) Poetical language: router8) Latin: profanum vulgus9) Engineering: black compound of silver and sulfur10) Agriculture: dark mildew (возбудители - Meliolaceae, Capnodiaceae)11) Rare: tag-rag12) Collective: rascality13) Religion: profanum vulgus (Latin for "crowd"), vulgus14) Automobile industry: dead black15) Scornful: plebs, populace, (the rabble) rabble, (the rabble) rabblement, ruck, the great unwashed, the rabble, the vulgar herd -
20 profestus
prŏ-festus, a, um, adj. [pro-festus; cf. profanus].I.Lit., non-festival, not kept as a holiday, common; of days, workingdays: profestum diem dicebant qui festus non erat, Paul. ex Fest. p. 252 Müll.:II.profesti dies a festivitate vacui,
Non. 434, 3; Plaut. Aul. 2, 8, 11:ut carpentis, festis profestisque diebus, per urbem vectemur,
Liv. 34, 3; Hor. S. 2, 3, 144: pejor, qui profestis diebus ageret, quod feriatis deberet, Cato ap Plin. 18, 6, 8, § 40. luces, working-days, Hor C. 4, 15, 25; so,lux,
id. S. 2, 2, 116:profestum facere est tamquam profanum facere, id est facere, quod feriis facere non licet, etc.,
Fest. p. 253 Müll.—Transf., like profanus, uninitiated, uncultivated, uneducated (post-class.): profestum et profanum vulgus, Gell. praef. fin.
- 1
- 2
См. также в других словарях:
Odi profanum vulgus et arceo — So beginnt die erste der so genannten »Römeroden« des römischen Dichters Horaz (65 8 v. Chr.). Die deutsche Übersetzung lautet: »Ich hasse das gemeine Volk und halte es mir fern.« Mit dem oft auch verkürzt (Odi profanum vulgus) gebrauchten… … Universal-Lexikon
Odi profanum vulgus et arceo; et les sots jugements et les folles opinions da vulgaire ne rendront p… — Odi profanum vulgus et arceo; et les sots jugements et les folles opinions da vulgaire ne rendront pas malheureux un homme qui a appris à supporter des malheurs réels, et qui méprise les grands, peut bien mépriser les sots. См. Хвалу и клевету… … Большой толково-фразеологический словарь Михельсона (оригинальная орфография)
Odi profanum vulgus — Odi profanum vulgus, et arceo es una locución latina que, traducida literalmente, significa odio al vulgo ignorante [y me alejo de él]. (Horacio, Carmina 3, 1, 1 [1]) El significado se remonta de la lectura de Carmina, donde el poeta muestra su… … Wikipedia Español
Odi profănum vulgus et arcĕo — (lat., »Ich hasse die uneingeweihte Menge und halte sie fern«), Zitat aus Horaz »Oden« III, 1, 1 … Meyers Großes Konversations-Lexikon
Odi profanum vulgus et arceo — Odi profānum vulgus et arcĕo (lat.), ich hasse die uneingeweihte Menge und halte sie fern; aus Horaz »Oden« (III, 1) … Kleines Konversations-Lexikon
Odi profanum vulgus et arceo — (лат.) я ненавижу непосвященную чернь и держу себя вдали от неё : цитата из Од Горация (см.) … Энциклопедический словарь Ф.А. Брокгауза и И.А. Ефрона
Odi profanum vulgus et arceo. — См. Хвалу и клевету приемли равнодушно … Большой толково-фразеологический словарь Михельсона (оригинальная орфография)
Liste lateinischer Phrasen/P — Lateinische Phrasen A B C D E F G H I L M N O P Q R S T U V … Deutsch Wikipedia
Dichterische Freiheit — Lateinische Phrasen A B C D E F G H I L M N O P … Deutsch Wikipedia
Per-Capita — Lateinische Phrasen A B C D E F G H I L M N O P … Deutsch Wikipedia
Piae memoriae — Lateinische Phrasen A B C D E F G H I L M N O P … Deutsch Wikipedia