Перевод: со всех языков на все языки

со всех языков на все языки

profanum vulgus

  • 1 Profānum vulgus

    Непосвященная толпа.
    Вопрос о том, что такое я, и попытка г. Лаврова осветить этот вопрос с разных сторон, останутся непонятными для человека, одаренного простым здравым смыслом и не посвященного в мистерии философских школ; это обстоятельство, как мне кажется, служит самым разительным доказательством незаконности или, вернее, полнейшей бесполезности подобных умственных упражнений. Отгонять непросвещенную чернь (profanum vulgus) от храма науки - не в духе нашей эпохи; это не гуманно, да и опасно... (Д. И. Писарев, Схоластика XIX века.)
    ...пушкинская "чернь" могла набираться только из людей среднего и высшего общества, то есть из единственной тогда публики поэта, и набираться, очевидно, не в силу общественного положения, а в силу того внутреннего личного свойства, которое немцы окрестили филистерством, а римляне обозначением: profanum vulgus. (В. С. Соловьев, Значение поэзии в стихотворениях Пушкина.)

    Латинско-русский словарь крылатых слов и выражений > Profānum vulgus

  • 2 profanum vulgus

    (латинское) чернь

    Большой англо-русский и русско-английский словарь > profanum vulgus

  • 3 profanum vulgus

    [prə͵feınəmʹvʋlgəs] лат.

    НБАРС > profanum vulgus

  • 4 profanum vulgus

    1) Латинский язык: чернь
    2) Религия: (Latin for "crowd") чернь

    Универсальный англо-русский словарь > profanum vulgus

  • 5 profanum vulgus

    лат.

    English-Ukrainian dictionary > profanum vulgus

  • 6 profanum vulgus

    лат.

    English-Ukrainian dictionary > profanum vulgus

  • 7 profanum vulgus

    лат. чернь

    English-Russian base dictionary > profanum vulgus

  • 8 profanum vulgus (Latin for crowd)

    Религия: чернь

    Универсальный англо-русский словарь > profanum vulgus (Latin for crowd)

  • 9 Odí profánum vúlgus et árceo

    Гораций, "Оды", III, I, 1-4:
    Odí profánum vúlgus, et árceo.
    Audíta Musarúm sacérdos,
    Vírginibús puerísque cánto.
    Противна чернь мне, чуждая тайн моих,
    Благоговейте молча: служитель муз -
    Девам и юношам я слагаю.
    (Перевод Н. Гинцбурга)
    - Этой строкой Гораций начинает первое из шести стихотворений, объединенных общим идейным содержанием. В художественных образах здесь показаны гражданские идеалы, которые должна воплотить в жизнь эпоха Августа. Свою поэтическую проповедь Гораций рассматривает как священнодействие и обращается с ней к молодому поколению как к посвящаемым в служение этим идеалам.
    На это разукрашенное таким количеством и претендующее на то, чтобы показаться "злым" письмо [ Фрейлиграта ] [ Фрейлиграт, Фердинанд (1810-1876) - немецкий поэт. - авт. ] я, при данных обстоятельствах, естественно, мог ответить только в очень умеренном тоне. Так что я сразу же написал: "Дорогой Фрейлиграт! Я не состою ни письмоводителем, ни адвокатом Либкнехта. Тем не менее, я передам ему копию относящихся к нему выдержек из твоего письма. Заявление, которое я одно время собирался было сделать, я не стану публиковать, памятуя: "Odi profanum vulgus et arceo". (К. Маркс - Ф. Энгельсу, 10.XII 1859.)
    Г. Чичерин как человек молодой далеко превзошел высоким парением мыслей и широтою взгляда обоих петербургских рыцарей. Odi profanum vulgus et arceo... - восклицает он, или в русском переводе г. Леонтьева: "терпеть не могу вас, буяны, осмеливающиеся судить о профессорах" (odi profanum vulgus). Я вас всех в квартал отправлю (et arceo)! молчать! (Favete linguis). (Н. Г. Чернышевский, Опыты открытий и изобретений.)
    Приветствую братьев в новом 1761 году во имя Бога и разума и говорю им: "братья мои, "odi profanum vulgus, arceo". Я думаю только о братьях, только о единомышленниках. Вы - славное сообщество, следовательно, именно вам надлежит управлять народом, перед которым исчезают все брошюрки и все газетки фальшивых христиан и для которого остается разум. (Вольтер - Гельвецию, 2.I 1761.)
    В обычные повседневные минуты жизни лорд Байрон считал себя вельможей; это была броня, в которую облекалась эта тонкая и глубоко чувствительная к оскорблениям душа, защищаясь от бесконечной грубости черни. Odi profanum vulgus et arceo. (Стендаль, Воспоминания о лорде Байроне.)

    Латинско-русский словарь крылатых слов и выражений > Odí profánum vúlgus et árceo

  • 10 odi profánum vulgus et árceo

       odio al vulgo profano y me aparto de él
       ◘ Verso de Quinto Horacio Flaco (65 a.C.-8 d.C.) en Carmina Liber III, 1, 1: aborrezco el vulgo y procuro no entrar en contacto con él. Se aprecia de no hacer caso de los aplausos de la multitud y sí de desar la aprobación de los hombres de buen gusto.

    Locuciones latinas > odi profánum vulgus et árceo

  • 11 vulgus

    vulgus (volgus), ī, n., seltener m., das Volk = die große Menge, die Leute, das Publikum, der gemeine Mann, I) im allg.: A) eig.: a) in der Stadt: non est consilium in vulgo, non ratio etc., Cic.: civitatis principes inter se coniurant; nam volgus etc., Sall.: vulgum effusum oppido caedere, Sall.: magis historicis quam vulgo notus, Nep.: disciplinam in vulgum efferre, Caes.: in vulgum vulgare, Varro fr.: corpus in vulgus dare = vulgare, v. einem Weibe, Gell.: exire atque in vulgus emanare, Cic.: (dies) alter in vulgus ignotus, Cic.: quae non sane probantur in vulgus, vom gemeinen Manne (vgl. vorher populo probabilia), Cic.: gratae in vulgus leges fuere, Liv.: aber quod in vulgus gratum esse sentimus, allgemein, Cic.: ebenso apio gratia in vulgo est, Plin. u.a. – b) im Heere: v. militum, armatorum, die gemeinen Soldaten, Liv.: milite in vulgus laeto ferociā ducis, allgemein, Liv.: in vulgus edit (macht allgemein bekannt), m. folg. Acc. u. Infin., Nep.: ne vulgi largitione centurionum animos averteret, Tac. – B) übtr., das Volk = die Menge, Masse, der Haufe, aliud vulgus obaeratorum et clientium, Tac.: v. densum (umbrarum), Hor.: v. incautum ovium, Hor. – II) im üblen Sinne, der große Haufe, der Pöbel, A) eig.: demens iudicio volgi, Hor.: sapientis iudicium a iudicio vulgi discrepat, Cic.: in quo fateor vulgi iudicium a meo iudicio dissensisse, Cic.: fani pulchritudo et vetustas Praenestinarum etiam nunc retinet sortium nomen; atque id in vulgus (beim gemeinen Volke, beim Pöbel); quis enim magistratus aut quis vir illustrior utitur sortibus? Cic.: quid oportet nos facere a vulgo longe longeque remotos, Hor.: odi profanum vulgus, Hor.: Ggstz., alio pane procerum, alio volgi, Plin. 19, 53: vulgusque proceresque gemunt, Ov. met. 8, 526. – B) übtr., der große Haufe, die große Masse, der gewöhnliche Schlag, servorum, Ter.: mulierum, Ter.: patronorum, Cic.: volgus ab se segregat, den gew. Schl. von Liebhabern, Ter.: sed tamen hoc evenit, ut in vulgus insipientium opinio valeat honestatis, daß auf die große Masse der Unverständigen die Idee des Anständigen Einfluß übt, Cic. – / vulgus als masc., bes. Akk. vulgum, zB. Varro sat. Men. 81 u. 359. Caes. b.G. 6, 14, 4. Sall. Iug. 69, 2 u. 73, 5. Nep. Alc. 8, 7. Verg. Aen. 2, 99. Sen. de vit. beat. 2, 2; nat. qu. 1. prol. § 15; ep. 81, 13 u. 98, 13. Sil. 10, 616; 13, 279 u.a.; vgl. Neue-Wagener Formenl.3 1, 972 u. 973. – Abl. Sing. auch heteroklit. vulgu, Oppius u. Varro bei Charis. 147, 3 sq.; vgl. Prisc. 6, 79.

    lateinisch-deutsches > vulgus

  • 12 vulgus

    vulgus (volgus), ī, n., seltener m., das Volk = die große Menge, die Leute, das Publikum, der gemeine Mann, I) im allg.: A) eig.: a) in der Stadt: non est consilium in vulgo, non ratio etc., Cic.: civitatis principes inter se coniurant; nam volgus etc., Sall.: vulgum effusum oppido caedere, Sall.: magis historicis quam vulgo notus, Nep.: disciplinam in vulgum efferre, Caes.: in vulgum vulgare, Varro fr.: corpus in vulgus dare = vulgare, v. einem Weibe, Gell.: exire atque in vulgus emanare, Cic.: (dies) alter in vulgus ignotus, Cic.: quae non sane probantur in vulgus, vom gemeinen Manne (vgl. vorher populo probabilia), Cic.: gratae in vulgus leges fuere, Liv.: aber quod in vulgus gratum esse sentimus, allgemein, Cic.: ebenso apio gratia in vulgo est, Plin. u.a. – b) im Heere: v. militum, armatorum, die gemeinen Soldaten, Liv.: milite in vulgus laeto ferociā ducis, allgemein, Liv.: in vulgus edit (macht allgemein bekannt), m. folg. Acc. u. Infin., Nep.: ne vulgi largitione centurionum animos averteret, Tac. – B) übtr., das Volk = die Menge, Masse, der Haufe, aliud vulgus obaeratorum et clientium, Tac.: v. densum (umbrarum), Hor.: v. incautum ovium, Hor. – II) im üblen Sinne, der große Haufe, der Pöbel, A) eig.: demens iudicio volgi, Hor.: sapientis iudicium a iudicio vulgi discrepat, Cic.: in quo fateor vulgi iudicium a meo iudicio di-
    ————
    ssensisse, Cic.: fani pulchritudo et vetustas Praenestinarum etiam nunc retinet sortium nomen; atque id in vulgus (beim gemeinen Volke, beim Pöbel); quis enim magistratus aut quis vir illustrior utitur sortibus? Cic.: quid oportet nos facere a vulgo longe longeque remotos, Hor.: odi profanum vulgus, Hor.: Ggstz., alio pane procerum, alio volgi, Plin. 19, 53: vulgusque proceresque gemunt, Ov. met. 8, 526. – B) übtr., der große Haufe, die große Masse, der gewöhnliche Schlag, servorum, Ter.: mulierum, Ter.: patronorum, Cic.: volgus ab se segregat, den gew. Schl. von Liebhabern, Ter.: sed tamen hoc evenit, ut in vulgus insipientium opinio valeat honestatis, daß auf die große Masse der Unverständigen die Idee des Anständigen Einfluß übt, Cic. – vulgus als masc., bes. Akk. vulgum, zB. Varro sat. Men. 81 u. 359. Caes. b.G. 6, 14, 4. Sall. Iug. 69, 2 u. 73, 5. Nep. Alc. 8, 7. Verg. Aen. 2, 99. Sen. de vit. beat. 2, 2; nat. qu. 1. prol. § 15; ep. 81, 13 u. 98, 13. Sil. 10, 616; 13, 279 u.a.; vgl. Neue-Wagener Formenl.3 1, 972 u. 973. – Abl. Sing. auch heteroklit. vulgu, Oppius u. Varro bei Charis. 147, 3 sq.; vgl. Prisc. 6, 79.

    Ausführliches Lateinisch-deutsches Handwörterbuch > vulgus

  • 13 vulgus

    vulgus ( volg-), i, n. ( masc., Att., Sisenn., and Varr. ap. Non. p. 230, 27 sq.; Verg. A. 2, 99; Phaedr. 4, 14; Liv. 6, 34, 5; 24, 32, 1; Lucr. 2, 920 et saep.) [Sanscr. várga, a group], the great mass, the multitude, the people, public (class.; cf.: plebs, turba).
    I.
    In [p. 2016] gen.:

    non est consilium in vulgo, non ratio, etc.,

    Cic. Planc. 4, 9; Sall. J. 66, 2; Verg. A. 2, 39:

    quod in vulgus gratum esse sentimus,

    with the people, with the public, generally, Cic. Att. 2, 22, 3:

    in vulgus notus,

    id. ib. 9, 5, 2; Liv. 22, 3, 14; Tac. H. 1, 71; 2, 26 fin.;

    2, 93 al.: apio gratia in vulgo est,

    Plin. 20, 11, 44, § 112.—
    II.
    In partic.
    A.
    A mass, crowd, throng, multitude of persons or animals:

    vulgus servorum,

    Ter. And. 3, 4, 4:

    mulierum,

    id. Hec. 4, 2, 24:

    patronorum,

    Cic. Brut. 97, 332:

    insipientium,

    id. Tusc. 2, 26, 63:

    densum (umbrarum),

    Hor. C. 2, 13, 32:

    inane (animarum),

    Ov. F. 2, 554:

    femineum,

    Luc. 7, 39:

    incautum (ovium),

    Verg. G. 3, 469:

    aequoreum,

    of sea-monsters, Sen. Hippol. 957.—
    B.
    With an accessory idea of contempt, the crowd, the vulgar, mob, rabble, populace:

    sapientis judicium a judicio vulgi discrepat,

    Cic. Brut. 53, 198:

    ceteri omnes strenui, boni, nobiles atque ignobiles, vulgus fuimus sine gratiā, sine auctoritate,

    Sall. C. 20, 7:

    gratiam ad vulgum quaesierat,

    Liv. 6, 34, 5:

    quid oportet Nos facere, a vulgo longe lateque remotos?

    Hor. S. 1, 6, 18:

    odi profanum vulgus et arceo,

    id. C. 3, 1, 1:

    malignum Spernere vulgus,

    id. ib. 2, 16, 40:

    infidum,

    id. ib. 1, 35, 25:

    mobile,

    Stat. S. 2, 2, 123: fani pulchritudo et vetustas Praenestinarum etiam nunc retinet sortium nomen: atque id in vulgus;

    quis enim magistratus aut quis vir illustrior utitur sortibus?

    among the common people, among the populace, Cic. Div. 2, 41, 86:

    spargere voces In volgum ambiguas,

    Verg. A. 2, 99:

    alio pane procerum, alio volgi,

    Plin. 19, 4, 19, § 53:

    vulgus proceresque gemunt,

    Ov. M. 8, 526.—
    C.
    Militari gratiora vulgo, the common soldiery, Curt. 3, 6, 19:

    vulgo militum acceptior,

    id. 7, 2, 33.— Hence, vulgō ( volg-), abl. adv., prop. among the multitude; hence, in gen., before every body, before all the world, generally, universally, everywhere, all over, commonly, openly, publicly (syn.:

    palam, publice, aperte): num locum ad spectandum dare? aut ad prandium invitare? Minime, sed vulgo, passim. Quid est vulgo? Universos,

    Cic. Mur. 35, 73:

    ejusmodi tempus erat, ut homines vulgo impune occiderentur,

    id. Rosc. Am. 29, 80:

    vulgo totis castris testamenta obsignabantur,

    Caes. B. G. 1, 39:

    accidit, ut vulgo milites ab signis discederent,

    id. ib. 5, 33:

    vulgo nascetur amomum,

    everywhere, Verg. E. 4, 25:

    vituli volgo moriuntur in herbis,

    id. G. 3, 494:

    vulgo loquebantur, Antonium mansurum esse Casilini,

    generally, Cic. Att. 16, 10, 1:

    aliquid vulgo ostendere ac proferre,

    before all the world, openly, id. Verr. 2, 4, 28, § 64; cf.:

    quas (litteras) vulgo ad te mitto,

    id. Q. Fr. 3, 1, 6, § 21:

    verum illud verbum est, vulgo quod dici solet, Omnes, etc.,

    usually, Ter. And. 2, 5, 15; cf.:

    ut vulgo uti solemus,

    Quint. 9, 2, 8:

    hoc quod vulgo sententias vocamus,

    id. 12, 10, 48:

    victum vulgo quaerere,

    i. e. by prostitution, Ter. Heaut. 3, 1, 38; so,

    vulgo concepti,

    Dig. 1, 5, 23.

    Lewis & Short latin dictionary > vulgus

  • 14 Vulgus profānum

    Непосвященная толпа.
    Я предполагаю, что Ваше сочинение прочтут от начала до конца 100 человек, изучат его во всех подробностях только 10 человек; но подумайте, какие же это 100 человек и какие же 10, и тогда Вы не будете жаловаться на vulgus profanum. (М. М. Стасюлевич - М. С. Куторге, 4.(16.)V 1858.)
    Если не считать буквально нескольких - вполне выдающихся [ научно-фантастических ] книг, то в большинстве, сколько могу судить, это или упрощенные пакеты стандартной информации научного посылторга, неспособные толкнуть покупателя на плодотворное раздумье о происходящих в жизни нашей процессах, или же чисто академические, зачастую секретарской рукой записанные отчеты специальных институтов, тщательно зашифрованные формулами, всякими зигзагами и греческими буквами не только от vulgus profanum, но и от средней интеллигентности читателя. (Л. М. Леонов, Похвала жанру.)

    Латинско-русский словарь крылатых слов и выражений > Vulgus profānum

  • 15 profanum

    prŏfānus, a, um, adj. [pro - fanum; prop. before the temple, i. e. outside of it; hence, opp. to the temple as a sacred object], unholy, not sacred, common, profane.
    I.
    Lit.: profanum quod non est sacrum, Plautus: Sacrum an profanum habeas parvi penditur, Paul. ex Fest. p. 228 Müll.; cf.:

    profanum est, quod fani religione non tenetur,

    Fest. p. 253 ib.: Trebatius profanum id proprie dici ait, quod ex religioso vel sacro [p. 1457] in hominum usum proprietatem conversum est, Macr. S. 3, 3, 2:

    loci consecrati an profani,

    Cic. Part. 10, 36;

    opp. sacrum,

    Plaut. Merc. 2, 3, 27 cum omnia illā victoriā suā profana fecisset, Cic. Verr 2, 4, 55, § 122:

    res profanae et usu pollutae,

    Tac. A. 13, 57:

    flamma,

    Ov. F. 6, 440:

    usus,

    Plin. 15, 30, 40, § 135.—Of persons: procul o, procul este, profani, Conclamat vates, ye uninitiated, Verg A. 6, 258:

    Cereris ritus vulgare profanis, Ov A. A. 2, 601 profanum vulgus,

    Hor. C. 3, 1, 1: vulgus, Gell. N A. praef. fin.
    II.
    Transf.
    A.
    Wicked, impious ( poet.):

    mens profana, Ov M 2, 833: verba,

    id. Tr. 3, 5, 48:

    odia,

    Stat. Th. 1, 1: profanus Phorbas, Ov M. 11, 413 sit spes fallendi, miscebis sacra profanis, Hor Ep. 1, 16, 54.— Subst. prŏfānum, i, n., wickedness, impiety (post-Aug.):

    civilium bellorum profano,

    Plin. 16, 4, 3, § 7.—
    B.
    Unlearned, ignorant (post-class.); with gen.:

    litterarum profani (opp.: doctrina initiati),

    Macr. Somn. Scip. 1, 18; Min. Fel. Oct. 5:

    qui profani sunt a sacramento veritatis,

    strangers to, Lact. 2, 15, 2:

    a veritate,

    id. 2, 16, 13; 7, 24, 10.—
    C.
    Ill-boding ( poet.):

    profanus bubo, Ov M 6, 431 avis,

    id. ib. 5, 543.— Hence, adv.: prŏfānē, wickedly, profanely (post-class.);

    illudere,

    Lact. 6, 23, 10:

    de divinitate disputare,

    Min. Fel. Oct. 8.

    Lewis & Short latin dictionary > profanum

  • 16 vulgus

    ī n. (тж. Vr, Cs, Sl, Nep, V, Sen etc. m.)
    1) народ, народная масса ( disciplinam in vulgo efferre Cs)
    2) масса, множество (clientium T; mulierum Ter); стадо (ovium H; sc. pecudum V)
    in vulgus C, L, T — (по)всюду, у всех
    in v. gratus Cвсеми любимый
    in v. edere Nep — широко оповестить, обнародовать
    3) толпа, чернь ( profanum H)
    5) простые солдаты, рядовой состав, войско (v. militum Atheniensium Nep)

    Латинско-русский словарь > vulgus

  • 17 Непосвященная толпа

    Vulgus profanum; Profanum vulgus

    Латинско-русский словарь крылатых слов и выражений > Непосвященная толпа

  • 18 profanus

    prŏfānus, a, um, adj. [pro - fanum; prop. before the temple, i. e. outside of it; hence, opp. to the temple as a sacred object], unholy, not sacred, common, profane.
    I.
    Lit.: profanum quod non est sacrum, Plautus: Sacrum an profanum habeas parvi penditur, Paul. ex Fest. p. 228 Müll.; cf.:

    profanum est, quod fani religione non tenetur,

    Fest. p. 253 ib.: Trebatius profanum id proprie dici ait, quod ex religioso vel sacro [p. 1457] in hominum usum proprietatem conversum est, Macr. S. 3, 3, 2:

    loci consecrati an profani,

    Cic. Part. 10, 36;

    opp. sacrum,

    Plaut. Merc. 2, 3, 27 cum omnia illā victoriā suā profana fecisset, Cic. Verr 2, 4, 55, § 122:

    res profanae et usu pollutae,

    Tac. A. 13, 57:

    flamma,

    Ov. F. 6, 440:

    usus,

    Plin. 15, 30, 40, § 135.—Of persons: procul o, procul este, profani, Conclamat vates, ye uninitiated, Verg A. 6, 258:

    Cereris ritus vulgare profanis, Ov A. A. 2, 601 profanum vulgus,

    Hor. C. 3, 1, 1: vulgus, Gell. N A. praef. fin.
    II.
    Transf.
    A.
    Wicked, impious ( poet.):

    mens profana, Ov M 2, 833: verba,

    id. Tr. 3, 5, 48:

    odia,

    Stat. Th. 1, 1: profanus Phorbas, Ov M. 11, 413 sit spes fallendi, miscebis sacra profanis, Hor Ep. 1, 16, 54.— Subst. prŏfānum, i, n., wickedness, impiety (post-Aug.):

    civilium bellorum profano,

    Plin. 16, 4, 3, § 7.—
    B.
    Unlearned, ignorant (post-class.); with gen.:

    litterarum profani (opp.: doctrina initiati),

    Macr. Somn. Scip. 1, 18; Min. Fel. Oct. 5:

    qui profani sunt a sacramento veritatis,

    strangers to, Lact. 2, 15, 2:

    a veritate,

    id. 2, 16, 13; 7, 24, 10.—
    C.
    Ill-boding ( poet.):

    profanus bubo, Ov M 6, 431 avis,

    id. ib. 5, 543.— Hence, adv.: prŏfānē, wickedly, profanely (post-class.);

    illudere,

    Lact. 6, 23, 10:

    de divinitate disputare,

    Min. Fel. Oct. 8.

    Lewis & Short latin dictionary > profanus

  • 19 чернь

    1) General subject: black, common herd, crowd, mob, niello (на металле), patina, rabble, ribble rabble, ribble-rabble, rout, tag rag, varletry, vulgar, vulgar herd, people with the lowest common denominator, peasantry
    3) American: doggery
    4) French: canaille
    5) Obsolete: mobile
    6) Botanical term: fumago (Fumago)
    7) Poetical language: router
    8) Latin: profanum vulgus
    9) Engineering: black compound of silver and sulfur
    10) Agriculture: dark mildew (возбудители - Meliolaceae, Capnodiaceae)
    11) Rare: tag-rag
    12) Collective: rascality
    14) Automobile industry: dead black
    15) Scornful: plebs, populace, (the rabble) rabble, (the rabble) rabblement, ruck, the great unwashed, the rabble, the vulgar herd

    Универсальный русско-английский словарь > чернь

  • 20 profestus

    prŏ-festus, a, um, adj. [pro-festus; cf. profanus].
    I.
    Lit., non-festival, not kept as a holiday, common; of days, workingdays: profestum diem dicebant qui festus non erat, Paul. ex Fest. p. 252 Müll.:

    profesti dies a festivitate vacui,

    Non. 434, 3; Plaut. Aul. 2, 8, 11:

    ut carpentis, festis profestisque diebus, per urbem vectemur,

    Liv. 34, 3; Hor. S. 2, 3, 144: pejor, qui profestis diebus ageret, quod feriatis deberet, Cato ap Plin. 18, 6, 8, § 40. luces, working-days, Hor C. 4, 15, 25; so,

    lux,

    id. S. 2, 2, 116:

    profestum facere est tamquam profanum facere, id est facere, quod feriis facere non licet, etc.,

    Fest. p. 253 Müll.—
    II.
    Transf., like profanus, uninitiated, uncultivated, uneducated (post-class.): profestum et profanum vulgus, Gell. praef. fin.

    Lewis & Short latin dictionary > profestus

См. также в других словарях:

  • Odi profanum vulgus et arceo —   So beginnt die erste der so genannten »Römeroden« des römischen Dichters Horaz (65 8 v. Chr.). Die deutsche Übersetzung lautet: »Ich hasse das gemeine Volk und halte es mir fern.« Mit dem oft auch verkürzt (Odi profanum vulgus) gebrauchten… …   Universal-Lexikon

  • Odi profanum vulgus et arceo; et les sots jugements et les folles opinions da vulgaire ne rendront p… — Odi profanum vulgus et arceo; et les sots jugements et les folles opinions da vulgaire ne rendront pas malheureux un homme qui a appris à supporter des malheurs réels, et qui méprise les grands, peut bien mépriser les sots. См. Хвалу и клевету… …   Большой толково-фразеологический словарь Михельсона (оригинальная орфография)

  • Odi profanum vulgus — Odi profanum vulgus, et arceo es una locución latina que, traducida literalmente, significa odio al vulgo ignorante [y me alejo de él]. (Horacio, Carmina 3, 1, 1 [1]) El significado se remonta de la lectura de Carmina, donde el poeta muestra su… …   Wikipedia Español

  • Odi profănum vulgus et arcĕo — (lat., »Ich hasse die uneingeweihte Menge und halte sie fern«), Zitat aus Horaz »Oden« III, 1, 1 …   Meyers Großes Konversations-Lexikon

  • Odi profanum vulgus et arceo — Odi profānum vulgus et arcĕo (lat.), ich hasse die uneingeweihte Menge und halte sie fern; aus Horaz »Oden« (III, 1) …   Kleines Konversations-Lexikon

  • Odi profanum vulgus et arceo — (лат.) я ненавижу непосвященную чернь и держу себя вдали от неё : цитата из Од Горация (см.) …   Энциклопедический словарь Ф.А. Брокгауза и И.А. Ефрона

  • Odi profanum vulgus et arceo. — См. Хвалу и клевету приемли равнодушно …   Большой толково-фразеологический словарь Михельсона (оригинальная орфография)

  • Liste lateinischer Phrasen/P — Lateinische Phrasen   A B C D E F G H I L M N O P Q R S T U V …   Deutsch Wikipedia

  • Dichterische Freiheit — Lateinische Phrasen   A B C D E F G H I L M N O P …   Deutsch Wikipedia

  • Per-Capita — Lateinische Phrasen   A B C D E F G H I L M N O P …   Deutsch Wikipedia

  • Piae memoriae — Lateinische Phrasen   A B C D E F G H I L M N O P …   Deutsch Wikipedia

Поделиться ссылкой на выделенное

Прямая ссылка:
Нажмите правой клавишей мыши и выберите «Копировать ссылку»